Ohlasy čtenářů
Zde je místo pro Vaše reakce na naše články, pro tipy, o čem byste si rádi přečetli apod.
Odchov skotu bez tržní produkce mléka v zimě
Milí čtenáři a zejména ekozemědělci. Dostali jsme do redakce ohlas na únorové číslo Bio, kde je reportáž o ekohospodářství u Divoké Orlice a na titulní stránce snímek skotu v zimě. Podmínky chovu jsou v zimě obtížné pro zvířata i hospodáře - zvířata v tomto případě nebyla zcela čistá. Takže se omlouváme, že snad zveřejněním momentální reality jsme poškodili pověst ekozemědělců, kteří své stádo umí udržet v zimě v lepším stavu.
Mirka Vohralíková16. 2. 2010
Re: bio nebio
Dobrý den, ráda bych reagovala na kritický příspěvek týkající se umístění našeho skladu. Nejedná se o průmyslovou zónu v obvykle chápaném slova smyslu, ale o 4 budovy na kraji vesnice v těsné blízkosti dálnice. I když je pravda, že se půda u dálnice používá jako zemědělská půda, my jsme kvůli zatížení škodlivinami z dálnice zavrhli i nápad vysázet na pozemku ovocné stromy. Necítím proto žádné výčitky svědomí, že bychom zabírali zemědělskou půdu. Co se týče nevyužitých budov, i tuto možnost jsme zvažovali, ale v blízkém okolí nebyl žádný vhodný objekt k dispozici. Jsme malá rodinná firma a nemáme prostředky na rekultivaci a rekonstrukci zchátralých průmyslových objektů, které jsou navíc pro naše potřeby příliš velké a svými dispozicemi nevhodné. Ohledně dovozu biopotravin - ano, také mi vadí dovážení biopotravin, které lze vypěstovat a vyrobit v Čechách. Proto se snažíme, kdykoli to jde, používat lokální suroviny a výrobky. Místo čínského dýňového semínky máme české, ale dražší. Naše sušenky pečeme z české mouky apod. Ale na druhou stranu považuji za lokální i například potraviny z Německa či Rakouska či třeba Maďarska. Když nám došlo české dýňové semínko, prodávali jsme rakouské a na obale výrobku spotřebitelům vysvětlovali proč. To je totiž častý problém české produkce, kromě vyšší ceny i to, že jí prostě není dost, a my často několik měsíců před sklizní českou biosurovinu vyprodáme a musíme řešit, co dál. Dalším problémem může být i nižší kvalita českých výrobků, která je daná nejspíš nejvíce snahou o co nejlevnější a tudíž nejprodejnější výrobek. Dovážíme například rakouské biopivo, které vyrábí pivovar rodiny Trojanových s českými kořeny cca 10 km od českých hranic. A dovážíme je proto, protože neobsahuje chmelové výtažky, cukr, není sycené, je nepasterované, je vyrobené z lokálních surovin atd. Původem čínské biopotraviny máme v sortimentu tyto: arašídy a zázvor (obojí typicky čínské rostliny, ani Číňanům přece nelze upřít, že jim tam něco přirozeně roste, oni to pěstují, sklízí a prodávají), lněné semínko a slunečnici (obojí se dlouhodobě snažíme získat z lokální produkce a vypadá to, že se nám to brzy podaří - cena ovšem bude vyšší) a fazoli červená ledvina. Tu bychom mohli vozit ještě možná z Kanady nebo USA, ale při malých množstvích, které odebíráme, by to bylo hodně problematické, ne-li nemožné. Podotýkám, že u potravin z Číny nikdy nekupujeme napřímo, ale přes spolehlivého evropského partnera, který provádí rozbory před a po dovozu a garantuje pravost bio certifikátů. Nepřijatelná politika (i ta zaměstnanecká) Číny je určitě slovo do pranice, ale je na delší dialog, zda je vhodným nástrojem bojkotování čínských výrobků šmahem či naopak preferování těch výrobků z Číny, které byly vyrobeny s ohledem na tamní životní prostředí a dobré pracovní podmínky a mzdu lidí. Jakékoli další dotazy na naše produkty ráda zodpovím.
Tereza Vrbová, bio nebio16. 2. 2010
Bio-nebio
Bio měsíčník s areálem firmy Bio nebio v průmyslové zoně vytvořené záborem zemědělské půdy je smutný důkaz toho že bio často není vůbec eko a k ideám ekozemědělství o udržitelnosti a přirozenější produkci i distribuci potravin má daleko. Nevím o firmě nic bližšího ale všude je spousta nevyužitých budov a pozemků čekajících na investora, který může většinou počítat s podporou daného města či obce pro které jsou břemenem. A u firmy pohybující se kolem eko či bio by takový přístup měl být samozřejmostí. K dovozům biopotravin z celého světa ... Nákup Fair trade je nejlepší způsob jak podpořit lidi z rozvojových zemí, protože jen ti pracovití a podnikavý si to zaslouží . Ale problém je doprava a to . že jsou to podle mě často " luxusní " zbytečnosti, které se často snaží nahradit nějakou tradiční potravinu . Hlavně mi ale vadí dovoz potravin, které lze pěstovat a zpracovávat v tuzemsku. Proti německým dovozům nelze nic moc namítat, když tam vyvážíme tolik bioprodukce ale co Ukrajinské pohanka a jáhly, vločky z Anglie, mouka z Rakouska / bylo by nám podobné kdyby byla z české pšenice ? /, USA a Kanada se svými luštěnimami ale hlavně Čína, s pro mě nedůvěryhodnou produkcí a nepřijatelnou politikou ale vyvážející téměř vše nač si vzpomeneme za neuvěřitelné ceny když se vyplatí obchodníkům i při tak velké vzdálenosti dovážet .
Tomáš Zeman21. 1. 2010
Odpověď - česká pohanka
Českou pohanku seženete u českých ekozemědělců - kdo ji pěstuje, najdete na stránkách http://www.pro-bio.cz, kde je umístěn adresář ekozemědělců s jejich produkcí, nebo existuje jejich seznam také v papírové podobě. Zatím, náhodně, víme, že pohanku prodává ze dvora Jaroslav Netík ze Spáleniště u Dobrušky - Telefon 1: 494 664 492 Telefon 2: 603 904 241, jaroslav.netik@tiscali.cz - ale pěstitelů bude jistě víc. Na obalech těchto výrobků z pohanky a dalších surovin, přebalených tady velkododavateli, zemi původu také najdete. Domácí suroviny je ale méně, než jaká je po ní poptávka. Ještě se omlouváme za pozdní reakci.
Redakce Bio25. 4. 2009
Bio v pdf
Bio v pdf posíláme omezenému počtu klientů, ale nepreferujeme to. Protože potom může dojít ke kopírování čísla pro další "čtenáře" a peníze potom na redakční práci chybějí a náklady v tiskárně by rostly. Bohužel, nežijeme z žádného grantu, aby to redakci mohlo být jedno. Kopírování souborů dál se neuchráníte ani zadáním hesla a jiné ochrany. Papírová podoba má také své přednosti. Mnoho lidí užívá při své práci počítač, a tak si raději něco přečtou z papíru, než z obrazovky. Omlouváme se za pozdní reakci.
Śéfredaktorka25. 4. 2009
Zlepšení???
Dobrý den, chci se zeptat, jestli je možné začít časopis posílat na e-mail předplatiteli. Znamenalo by to nejen úsporu nákladů spojenou s tiskem a distribucí, ale také papíru. V konečné fázi by měl spotřebitel jistotu, že nové číslo vždy v pořádku obdrží a že nebude muset časopis "skladovat", případně likvidovat. Na podobné bázi fungují i výpisy z banky nebo výpisy od telefonních operátorů, proč to tedy nezkusit i u vás.
Jana Čujová25. 3. 2009
Česká pohanka
Kupuji co nejvíce českých výrobků.Není snadné sehnat pohanku z Čech.Nedávno jsem sehnal českou pohanku,ale na adrese:www.pohankovýmlýn.cz se mi nedostalo odpovědi odkud pohanku mají. Pohanková drt má na sáčku"země původu ČR",kde se ona pohanka bere taky nevim.Pěstuje někdo pohanku v ČR pro potravinářské ůčely nebo je již všechna pohanka dovezena z ciziny?
Josef Houfek20. 3. 2009
Nekuřácká restaurace která vaří bio :)
V Teplicích je Bio Restaurace Zahrada, která denně vaří hotová jídla i z bio potravin, zaměřuje se na zdravý jídelníček a to i v minutkové kuchyni. Hotová jídla jsou za 75 Kč. Specializuje se i na různé typy diet a životních stylů jako je veganství, vegetariánství, makrobiotika, dělená strava, bezlepková dieta.. Samozřejmě je celá 100% nekuřácká, také mají nekuřácký bar otevřený v pátek a v sobotu v druhém patře.. Také občas dělají v pátek vlastní Sushi menu.. Prostě paráda, taková restaurace v teplicích dlouho chyběla www.restaurace-zahrada.cz
Lucka9. 12. 2008
Re: Náhrady
Bio rybek se v Čechách tolik nechová - jen v menším rybníčku, tak to asi kormoráni moc nehrozí. Ekologickým chovem ryb, konkrétně kaprů, se v České republice zabývají dvě farmy: Kubernát Jiří, Ing. - farma Děpoltovice, Nová Role a Stašák Emil - Statek Údrč, Bochov. Jak je to v cizině, to budeme muset zjistit... Opravdu to nemají ekozemědělci lehké. Desetkrát biodrůbež dražší není - ani maso, natož ostatní. Na webu biospotrebitel.cz se můžete dočíst, že dokonce mléčné výrobky v kvalitě bio jsou stejně drahé jako konvenční. Čím bude ekologické hospodaření rozšířenější, tím můžeme doufat v menší rozdíly v cenách ve srovnání s konvenčními potravinami.
Redakce Bio9. 7. 2008
náhrady
Když si představím, že jsem ekozemědělcem a chovám biodrůbež, která je na trhu 10x dražší než konvenční, tudíž i moje náklady jsou zřejmě 10x vyšší a pak dostanu náhradu stejnou jako ostatní, je mi z toho špatně. Není divu, že na trhu není česká biodrůbež. Jak je to v té cizině? A jak je to s biorybami versus vydrami a kormorány? Díky.
Zdeněk P.25. 6. 2008
Náhrady za ztráty v ekozemědělství
Dle informací MZe jsou náhrady při nucených likvidacích shodné jak pro konvenční, tak pro ekologické zemědělce. Ministerstvo zemědělcům hradí zejména náklady spojené s likvidací (z tzv. Nákazového fondu), které jsou jak v EZ, tak v konvenčním zemědělství shodné.
PRO-BIO LIGA spotřebitelů21. 6. 2008
náhrady
Mají ekozemědělci nárok na vyšší náhrady, než ti konvenční v případech, jako je likvidace drůbeže v zoně výskytu ptačí chřipky, nebo napadení chovu ryb chráněnými vydrami a kormorány apod.? A jak je to v sousedních zemích?
Zdeněk P.9. 6. 2008
Ke konopným semenům
Pokud je jakákoliv potravina certifikovaná BIO nesmí obsahovat žádné geneticky upravené plodiny (i když EU chystá změkčení na 0,9 % - tzn. kdyby se náhodně suroviny pro potravinářství kontaminovaly GMO). Ani zvířata se nesmí krmit směsmi, které by GM rostliny obsahovaly. Tedy maso a mléko, vejce jsou bez těchto reziduí. Nejsme v redakci úplní odborníci na vše, ale technické konopí Cannabis sativa má nevýznamnou hladinu omamných látek a není nijak geneticky upravováno, aby byl jejich obsah nižší, je povoleno i v ČR pěstovat (s obsahem do 0,2% THC je legální) oproti Cannabis indica. Jde rozdíl v druhu rostliny. Technické konopí navíc má vysoký obsah kanabinoidu CBD, který blokuje působení psychoaktivní složky. Z jakého druhu pocházejí uvedená semena, to Vám potvrdí asi jen dovozce, ale jistě vyloučí jakoukoliv kontaminaci GMO. Omámit se můžete leda kouřením listů konopí a ne konzumací semen a vyvarovat se konzumaci plodin geneticky modifikovaných nákupem biopotravin (značka pruhovaná luneta a nápis BIO) a studiem etikety, kde by GMO měly být deklarovány. Konopí bylo velice užitečnou plodinou pro mnoho oborů - dokonce Fordovy automobily měly konopné střechy, užívalo se konopných barev a oleje atd.
Redakce Bio22. 5. 2008
GMO
Jak je to s konopím? Loupaná konopná biosemena jsou z pravého indického konopí, nebo z technického konopí, které je geneticky upravené tak, aby neobsahovala THC? Na etiketě je zelená zebra, země původu Rakousko, distributor Liveon s.r.o., Brno. Na www se omlouvají za dočasnou nefunkčnost stránek. Je tedy tato biopotravina GMO nebo není? Díky.
Zdeněk P.29. 4. 2008
Odpověď na dotaz známkování selat
poskytl Ing. Vladimír Lačňák, poradce a ekologický zemědělec ze svazu PRO-BIO: Selata se ve všech chovech označují pouze tetováním do ucha pětimístným kódem chovatele. Pokud se jedná o chovná zvířata, doznačují se při zařazení do chovu, např. ušní známkou, nebo čipem. Selata se tetují před odstavem, zejména v individuálních porodních boxech, kde má chovatel dostatek prostoru na bezpečný ústup. Dotaz pomohla dále zpracovat PRO-BIO LIGA.
Redakce Bio12. 3. 2008
selata
Zajímalo by mě, jak se označují selata ušními známkami v biochovech, když jsou ve velkých výbězích s prasnicemi a kancem. Musí přece při tom kvíkat a prasnice může napadnout chovatele, a to nemluvím o stresu. Můžete to prosím zjistit? Děkuji Zdeněk P.
Zdeněk P.29. 2. 2008
Kde seženu syřidlo na výrobu sýrů?
Milcom a.s. závod Tábor nabízí pro drobné odběratele tyto druhy syřidel: LAKTOSIN 1 : 10 000, tekuté pepsinové syřidlo vhodné pro výrobu tvarohu, měkkých a bílých sýrů za 41 Kč, lahvička PVC 200 ml. LAKTOCHYM 1 : 5 000, tekuté chymozinové syřidlo určené pro výrobu tvrdých sýrů a sýrů z kozího mléka za 81 Kč, lahvička PVC 200 ml. Syřidlo, uchované v chladu a temnu, má trvanlivost 6 měsíců ode dne výroby. Dále nabízí pro přípravu kysaných mléčných výrobků v domácnosti: Sušená smetanová kultura k zaočkování 1 l mléka; 36,- ; hliníková fólie. Sušená jogurtová kultura k zaočkování 1 l mléka; 36,-; hliníková fólie. Sušená kefírová kultura k zaočkování 1 l mléka; 36,- ; hliníková fólie. Minimální trvanlivost 6 měsíců. Tekutá Camembertská kultura k přípravě plísňového sýra typu Hermelín; 60,-; 200 ml. Minimální trvanlivost 5 týdnů! K výše uvedeným cenám účtujeme poštovné. Ceny jsou uvedeny včetně 19 % DPH. Zboží lze objednávat písemně nebo telefonicky ( viz kontakty Milcom a.s.závod Tábor). Všechny tyto výrobky posílají na dobírku, doba dodání 14 dní. http://www.milcom-as.cz/?page=dom_vyroba
Redakce Bio22. 2. 2008
RE: K tykvím kolebasy a semenům bílé mrkve
Zkuste kontaktovat autora článku, Ing. Petra Dostálka, obč. sdružení Gengel, tel.: 386 231 617 a jejich webové stránky se Seznamem starých a netradičních odrůd - nabídky výměny semen.
Mirka Vohralíková22. 2. 2008
K "radiační" dobíječce
Našemu čtenáři se za autory článku omlouváme - za nepřesný překlad. Také jsme na to mohli přijít sami. Pojem radiační se v článku přibližuje, ale není příliš vysvětlený - zřejmě patent. Článek nebyl placen jako inzerce (výměna za honoráře). Kupovat samozřejmě nemusíte. Vaši připomínku s reakcí autorů otiskneme též v papírovém Bio.
Redakce22. 2. 2008
Sháním tykve
Já už delší dobu (dokonce několik let) sháním plody tykve kalabasy (lagenaria sic.). Vím, že v ČR je nějaký pěstitel, ale nemůžu ho najít. Můžete mi poradit? Nebo přímo prodat? I kdyby jen jeden kus.. Děkuji. Tel. 732800072
Milan L.6. 2. 2008
Revoluční nabíječka v čísle 1/2008 str. 7
Chápu že redakce měsíčníku Bio nemusí být nutně vzdělaná v elektrotechnice, ale čeho jemoc, toho je příliš. Ověřovat uváděné články, ikdyž převzaté by neuškodilo (je to i pro naprostého laika v daném oboru otázka pár minut strávených u internetu). Hned v úvodním tučně psaném odstavci mě zaskočila baterie s "kyselinou olovnatou". Každý školák v hodinách fyziky se učí, že akumulátory používají jako elektrolyt kyselinu sírovou a jako elektrody olověné desky. I na uváděné životnosti běžné baterie s onou záhadnou kyselinou olovnatou 6 - 48 měsíců je cosi v nepořádku. Ruku na srdce, jak často měníte startovací baterii v autě? Já osobně v průměru jednou za 5-6 let. A pak už jen stačilo podívat se na zdroj informací na www.kosimesnado.cz a porovnat zde uváděné věci s originál stránkami nabíječky r-charge.com . Zkrátka a dobře díky naprosto diletantnskému překladu (např. lead-acid batery -> baterie s kyselinou olovnatou místo olověná baterie s kyselým/kyselinovým elektrolytem, radiantly -> radiačně místo oslnivě, zářně apod.) a vehementní snaze majitelů www.kosimesnadno.cz prodat třeba vlastní babičku jen když se posypou penízky, převzala redakce měsíčníku Bio naprostý blábol. Mimochodem, kdo ze čtenářů Bio by chtěl mít doma Radiační (od slova radiace, radioaktivita ...) nabíječku? Já tedy ani náhodou. Ani já nejsem vševědoucí. Možná mi utekl nějaký převratný objev v elektrotechnice a baterie s kyselinou olovnatou skutečně existují, stejně tak jako kapesní nabíječky, které cpou do baterií radiaci. Pokud o nich někdo něco doloženého víte, rád si zaktualizuji své vědomosti. Mám však neodbytný pocit, že se tak nestane a že tímto článkem prokázala redakce měsíčníku Bio zdravému životnímu stylu pouze medvědí službu.
Jan Vaverka4. 1. 2008
prosím o radu
Sháním semeno bílé mrkve. Poradí mi někdo kam se obrátit? Děkuji margaretka@email.cz
S.Pantáková28. 12. 2007
Jak ekologickou cestou regulovat teplotu v domě?
Odpověď nám poskytl. Akad. arch. Aleš Brotánek: Postavit pasivní dům, který minimalizuje spotřebu a do vnitřního prostředí zabudovat dostatek hmoty (třeba hliněné omítky, vnitřní příčky zděné atp.), aby měl dům dostatečnou tepelnou setrvačnost. Odolá tak zvýšeným či velmi sníženým teplotám okolí. Síla konceptu pasivního domu tkví v optimalizaci základních prvků, jako jsou tvar budovy, orientace vzhledem ke světovým stranám, obvodové stěny, výplně otvorů, ventilační systém. Optimalizací těchto prvků lze dosáhnout stavu, kdy konvenční vytápěcí systém není nutný. Rovněž není nutno používat komplikované a technicky náročné (a často poruchové) technologie a výrobky. V první řadě je třeba minimalizovat tepelné ztráty. Ztráty prostupem lze redukovat kvalitnější izolací obvodových stěn a výplní otvorů, ztráty ventilací pomocí vzduchotěsného uzavření budovy. Následně lze využívat tepelných zisků. Základní principy - snížení tepelných ztrát prostupem – součinitel prostupu tepla zabudované konstrukce U by měl být nižší než 0,15 W/(m2K), u střechy je lépe dosahovat i hodnot nižších (0,12 W/(m2K). Okna by měla mít Uw 50 %; - efektivní domácí spotřebiče – není nutnou podmínkou, ovlivní spotřebu primární energie; - obnovitelné zdroje energie – není nutnou podmínkou, ovlivní spotřebu primární energie a závislost na dodavatelích. Sdružení EKODŮM
Redkace Bio5. 11. 2007
Nová prodejna
Při cestě do jižních Čech jsem navštívila prodejničku DOBROMYSL se sortimentem bio v Lišově a hezky se tam nakupovalo.
Liběna Š.1. 11. 2007
Dům, který chladí, když je třeba
Potřebovali bychom postavit malý rekreační domek, chránící v maximální míře před horkem, které začíná být v posledních letech problémem a podle prognóz to má být ještě horší. Terén je rovný a na slunci, peněz nemnoho. Jak stavbu koncipovat a z jakých materiálů stavět? /Kamenné domy mají značné nevýhody, stavby typu zemljanky jsou nejspíš dusné, těžko větratelné........./ Existují takové projekty? Dají se hotové koupit, nebo je nutné projekt zadat k individuálnímu - drahému - zpracování? Může pomoci Liga energetických alternativ? Mohla bych se ptát přímo pracovníků Ligy, ale myslím si, že by odpověď zajímala i další čtenáře Vašeho časopisu, proto volím tuto cestu. Děkuji za odpověď.
Dagmar Haišmanová5. 6. 2007
Kosmetika
V několika číslech Bio jsem obdržela vzorek krému. Velmi mi vyhovoval, protože mám citlivou pletˇ?. Kde si mohu takovouto přírodní kosmetiku zakoupit? Musím jenom do drogerie nebo lékárny?
čtenářka ze Zlatých Hor14. 6. 2006